..aNoreXie.. & ..buLímIe.. na Blog.cz

1. Tři atraktivní ženy stojí u baru na diskotéce, jen pár metrů od tebe. Chceš s nimi navázat zajímavý rozhovor, který by upoutal jejich pozornost. Jaký je nejlepší způsob začít?

a) Zeptej se, jaké je jejich znamení.
b) Řekni: "Ahoj, vy jste tu ty tři nejkrásnější ženy, můžu vám koupit drink?"
c) Pověz, že potřebuješ slyšet názor ženy. Potom se jich zeptej, jestli si myslí, že je to normální, když starší muž chodí nebo si vezme o hodně let mladší ženu, jako například Pavel Opočenský, jehož žena je téměř o 30 let mladší než on.
d) Jdi přímo za tou nejhezčí z nich a řekni: "Může patřit tenhle tanec mně?"





2. Máš rande se ženou, která tě opravdu přitahuje. Nevíš ale, jestli se ona zajímá o tebe. Jak nejlépe to zjistit?

a) Otevřeně se jí zeptej: "Jsem tvůj typ?"
b) Polib ji.
c) Natáhni svoji ruku a počkej, jestli ti dá svou.
d) Řekni žertovně: "Jsi do mě fakt udělaná" nebo "Opravdu po mě toužíš!" a počkej, jak budu reagovat.





3. Jsi v bance a mluvíš se sympatickou dívkou, se kterou sdílíš stejnou frontu. Je vtipná a žertuje s tebou. Chceš od ní získat telefonní číslo. Jak nejlépe to udělat?

a) Zeptej se jí, jestli by s tebou někdy nechtěla jít na rande.
b) Nenápadně se snaž zjistit její jméno ze směnky, kterou drží v ruce. Později vyhledej její telefonní číslo v seznamu.
c) Zeptej se jí jaká je její oblíbená restaurace a potom jí nabídni, že ji tam vezmeš.
d) Řekni: "Dej mi tvoje telefonní číslo.....tady máš propisku."





4. Jsi s dívkou na prvním rande a popíjíte kávu. Hledí ti zpříma do očí a zeptá se: "Co máš za auto?" Jak nejlépe odpovědět?

a) "Mám Škodu 1203 z roku 1974. Žlutou. Proč se ptáš? Co máš ty?", vše v nadmíru vážném, jizlivém tónu.
b) Řekni jí, co máš ve skutečnosti.
c) Řekni: "Ty jo, připadám jak u výslechu. Proč tě to zajímá?"
d) Zasměj se a řekni: "Nemám auto .... má matka mě všude vozí."

5. Mluvíš po telefonu s úžasnou kráskou, se kterou ses seznámil přes kamaráda na jedné pařbě. Pár minut jste hovořili a ty ji chceš pozvat na rande. Jak to nejlépe provést?

a) Řekni: "Víš co, dnes ani zítra nemám čas, ale ve čtvrtek bychom mohli zajít na kávu. Můžeme se na patnáct minut sejít, a jestli jsi blázen, můžu utéct."
b) Řekni, že bys ji opravdu rád pozval na večeři do jedné z lepších restaurací v tvé čtvrti, nabídni jí, že ji vyzvedneš.
c) Přátelsky a všedně se jí zeptej, jestli by neměla zájem jít s tebou na rande. Potom, jestli bude souhlasit, ji pozvi na večeři.
d) Řekni, že od té doby co jsi ji potkal, na ni často myslíš a zeptej se jí, zda na tebe také myslí. Pokud odpoví kladně, zeptej se, jestli ji můžeš pozvat na večeři.


6. Jdeš po ulici a na rohu zahlédneš překrásnou ženu. Toužíš s ní promluvit a zjistit jestli je nezadaná a jestli má zájem. Jak nejlépe to udělat?

a) Řekni, že jsi zabloudil a zeptej se, jak se dostaneš.........
b) Pochval její pěkný vzhled a potom se zeptej, jestli je vdaná nebo jestli má přítele.
c) Řekni: "Co tak pěkná žena jako vy dělá v tomhle místě?"
d) Řekni všedně: "Řekl bych, že většina mužů tě hodnotí podle tvého vzhledu a myslí si, že jsi nedostupná. Jenže já si tím nejsem jist, a tak jsem si řekl, že tě oslovím a uvidím, jestli jsi přátelská.


7. Měl jsi první, tříhodinové rande se ženou, která tě skutečně přitahuje. Myslíš si, že se jí líbíš, ale nejsi si zcela jist. Chceš ji políbit, ale ona ti nedává žádná znamení. Co bys měl udělat?

a) Zeptej se, jestli by jí nevadilo, kdybys ji políbil.
b) Řekni: "Přitahuji tě taky tak, jako přitahuješ ty mě?"
c) Přibliž se k ní, pohlaď její vlasy a pozoruj, jak se zachová. Jestli se bude zdát, že se jí to líbí, polib jí.
d) Pověz jí, ať zavře oči a něžně jí polib na rty.


8. Právě jsi potkal atraktivní ženu v supermarketu a ona ti dala své telefonní číslo a e-mailovou adresu. Opravdu se ti zdálo, že byla krásná, zajímavá a vtipná. Jak bys měl pokračovat?

a) Zavolej jí po několika minutách a řekni jí, jak moc se ti líbila a potom ji pozvi ještě ten večer na rande.
b) Počkej den či dva, potom jí zavolej a pozdrav. Po pár minutách řekni, že již musíš jít. Zavěs bez jakékoliv domluvy na rande čí příští zavolání.
c) Zavolej na číslo, které ti dala přímo před ní, aby ses přesvědčil, jestli ti skutečně dala své číslo. Jestliže ano, zavolej o pár dní později, zablokuj zobrazení svého čísla, aby nevěděla, že jsi to ty. Pozvi ji na drink.
d) Počkej tři dny, potom zavolej a pozvi ji na rande. Pověz jí, ať zavře oči a něžně jí polib na rty.


9. Měl jsi první rande. Vše probíhalo skvěle. Nakonec ses s ní pár minut líbal a ve vzduchu již byla nějaká ta chemie. Musela jít spát, protože měla následující den v sedm hodin ráno poradu. Jak bys měl pokračovat?

a) Pošli jí do práce kytici červených růží se zprávou: "Včera jsem se opravdu bavil, jsi mimořádná žena."
b) Zavolej jí následující den brzy zrána, aby ses přesvědčil, že poradu nezaspí .... Řekni, že se ti včerejšek moc líbil a pozvi jí na další rande.
c) Počkej do příštího večera, zavolej jí, pokecej s ní a po pár minutách zavěs, aniž bys jí požádal o další rande.
d) Počkej tři dny, potom jí zavolej. Až odpoví, po pár minutách hovoru ji pozvi na příští víkend do pěkné restaurace, abys jí dal najevo, že o ni máš skutečně zájem.


10. Seznámil ses se ženou ve frontě v obchodě a vaše konverzace pokračovala nad šálkem kávy. Rozhovor byl příjemný i zábavný. Další den jsi zavolal, abys ji pozdravil, ale dovolal ses pouze do hlasové schránky a ona ti nezavolala zpátky. Již to jsou dva dny. Co bys měl udělat?

a) Vykašli se na ni. Žena, která nezavolá zpátky, je stejně nespolehlivá.
b) Zavolej jí znovu, a jestli odpoví, ani se nezmiňuj, že jsi volal a ona nezavolala nazpět. Pokračuj jako normálně a pozvi ji znovu na kávu.
c) Zavolej v době, kdy si myslíš, že nebude doma a zanechej další zprávu, ať ti zavolá nazpět.
d) Zavolej večer, kdy bude pravděpodobně doma, a zeptej se, proč ti nezavolala nazpět.

No u mě to rozhodně není tak "akutní" jako ve většině ostatních příběhů. Ale asi taky k tomu trochu inklinuju...

Když jsem byl malej, pamatuji si, že jsem byl celkem akorát, jak kdy, váha mi trochu kolísala. Ale měl jsem kamaráda Ivoše - byl totálně vyhublej a já mu to záviděl a bylo mi líto, že jsem tak "tlustej". Potom mi ta váha trochu vyskočila a nakonec v 15 jsem měřil 168cm a vážil asi 71kg. Byl jsem dost neoblíbenej, žádní dobří kamarádi, o holkách nemluvě. Často mě ty kila navíc užíraly a považoval jsem je za svůj největší životní problém a zdálo se mi nemožný zhubnout. A myslel jsem, že když zhubnu, vyřeší to všechny moje trápení a problémy a budu šťastný. Docela často jsem zkoušel diety nebo cvičení, ale dlouho jsem to nevydržel. Až jsem se na začátku kvarty (devítky) znovu skamarádil s Ivošem, kterýho jsem pár let moc nevídal. potom z nás byla taková partička - já, on a ještě jeden kámoš. Ivoš hubenej, vysokej...Pepa menší, ale svalnatej a děsnej playboy. A tak jsme tak chodili po městě a okolí. Jednou jsme takhle našlapali po okolí asi 25 km... Prostě procházky...a taky trochu alkohol, silácký řeči, znáte to. Každopádně jsem začal držet dietu, zapálil jsem se do toho a nejedl už nic večer, nejedl jsem buchty, a podobně. Někdy jsem i chodil běhat. Prostě jsem si řekl: Tak a teď budu málo jíst a basta! Hlad mi začal brzy připadat i jako docela příjemnej. Říkal jsem si že je to zdravý a že mi to prospívá. Hubnul jsem rychlostí asi 2 kg za měsíc. Docela zvolna. překvapilo mě, že ve škole si toho začali všímat takřka najednou. To už jsem měl o pěkných pár kilo míň a najednou mi to pochvaluje třídní, že mi to sluší a jak že to dělám. :-) A v tý samý době i spolužáci, jiný učitelky... Denně jsem se vážil a kontroloval jak jsem na tom. Nakonec se moje váha zastavila asi na 60kg a mírně kolísala - někdy 59kg, někdy 62kg... Babička z toho byla nešťastná a pořád mi opakovala, že musím víc jíst, co je to za chlapa se 60kg. Potom jsme byli na dovolený u moře, docela mě znervózňovalo, že se tam nemůžu vážit a byli tam akorát nic moc snídaně a hlavně veliký večeře a to já nebyl zvyklej jíst večer. No ale člověk měl fakt hlad po celym dni. Takže jsem si dopřával co hrdlo ráčí. Taky jsem od těch 15 vyrostl - na 172cm. měl jsem strach kolik jsem tam přibral, ale když jsem si stoupnul na váhu, tak jsem měl 60kg. Byl jsem z toho docela veselej. Dá se říct, že neustále držím nějakou dietu. prostě asi podvědomě, mám to zažitý. Teď jsem byl na preventivní prohlídce u doktorky, ta celkem koukala, jak jsem zhubnul a vyptávala se mě na pár věcí. Myslí si, že mám náběh na anorexii nebo co...tak mám 28. dubna přijít na nějaký testy a do tý doby aspoň kilo přibrat. Já si ale nemyslím, že mi něco takovýho hrozí...jím všechno, i čokoládu, vánočku...

Myslím si, že přehání. Ale když mi třídní pár dní potom povídala, že vypadám jako kostlivec a nevěřícně se ptala jestli vůbec něco jím.....trochu mě to nahlodalo. Já osobně si připadám trochu oplácenej. Mám hmatatelný špeky na břiše, na zadku...ale jinak jsou mi zase celkem vidět žebra, klíční kosti. No tak nevím. Přibrat ale nechci.

Když se zamyslím, tak v poslední době jsem měl asi 2 měsíce celkem deprese a náladovej docela taky jsem. Ale jíst se nebojím a nemám z toho výčitky. Před chvílí jsem slupnul řízek. Chtěl bych se zeptat co to bude za testy a co budou zjišťovat, jsem docela zvědavej, tak jestli někdo víte, tak mi to prosím napište...

Co se týče zvracení - jako malej jsem se o to myslim i několikrát pokoušel a docela mě to lákalo. Najíst se a nebát se tloustnutí...ale bohužel (bohudík) mám tak silnej žaludek, že i když jsem si do krku strčil skoro celý zápěstí, tak jsem se začal jen dávit. Abych zvracel, musel bych si do krku strčit minimálně noviny a to dost hluboko.

Omlouvám se za ten příšernej sloh, píšu co mi na jazyk přijde...

Ještě bych se rád zeptal na váš názor - myslíte si že se blížím k tý anorexii? Já myslím, že né, ale nemůžu vyloučit že už mám pokřivený úsudek...

Nejlepší kamarádka

Víte, děláme všechno spolu, podporujeme se a já cítím, že je to to pravé ořechové. Má dlouhé blonďaté vlasy a bez ní si to už nedokážu představit. Je mojí součástí...

Konečně jsem šťastná.

Kéž bych své povídání mohla rozvíjet tímto stylem dál. Nezklamu jenom vás, zklamu i sebe.

Přemýšlením o svých činech ztrácím čas, nikdy nenajdu řešení.

Občas si říkám, že to zvládnu a mám kolem sebe lidi, kteří mi pomohou se změnit.

Jak jsem bláhová... A nechápu, že mi ještě věří... Vždyť každý den je jen jedna velká lež...

Je nenápadná... Také velmi stará. Nikdo ji nikdy neviděl, nikdo opravdu nepoznal.

Zažila starověk, středověk, přežije i nás. Je tu dnes, tady okolo. Nablízku jako náš stín, nenápadně se plíží a sleduje každý náš krok.

Pouze čeká na svou příležitost, na chvíli, kdy bude moct roztáhnout svá křídla a jimi tě obejmout. Miluje tě, proto je stále s tebou, jsi její malá holčička...

Ve chvílích její společnosti ji cítíš, jako by stála vedle tebe a zažíváš ty nejkrásnější pocity. Jsi na sebe pyšná a hlavně..., jsi silná.

Sbíráš zbytky své ztracené sebeúcty a snažíš se plnit její poslání, věz, že jí děláš velkou radost. Jsi čím dál šikovnější. Jediné, o co ti jde je zůstat její nejlepší přítelkyní. Vždyť jen ona ví, kým vlastně jsi, zná tvou duši, poznamenanou hříchy a slyší tlukot tvého mladičkého srdce. Jen pozor, nesmíš jí ublížit nebo se jí snažit obelhat. Má v moci ten tlukot zastavit.

Když tohle čteš, nemá to tu pravou jiskru, že? Pusť si nějakou hudbu, já počkám, uvolni se a vžij se do toho, třeba jsi do toho bludného kruhu už dávno spadla i ty.

Možná se někdy sama sebe zeptáš: "Stačí tohle k životu?" Později ti dojde, že ne. To ty ovšem ještě nevíš. Třeba se to ani dozvědět nestihneš...

Její doteky a objetí ucítíš, stačí jen zavřít oči a věřit. Sni o tom, že létáš, bude létat s tebou. Sni o tom, že se vdáváš, bude sedět v první řadě.

Na oplátku chce pouze jednu věc. Abys ji poslouchala. Zaslouží si to, vždyť to ona tě vyhrabala z tvých depresí, když jsi jako troska chodila ulicemi, pozorovala ostatní a ubíjela se.

Zprvu byla nesmělá, nechtěla tě vyplašit. Viděla jsi a četla už mnoho na to, abys ji zavrhla. Čekala. Nehodlala tě ztratit, mínila se vrátit.

Měla jsi štěstí, trvalo ti to opravdu docela dlouho. Prvně jsi si s ní zahrávala, zkoušela, co dokáže. Nevěřila jsi v moc těch malých barevných kuliček, které tě naučila každé ráno polykat a zapíjet litrem čisté vody.

Ačkoliv tě už měla v hrsti bylo to s tebou obtížnější, než s některými. Zejména proto, že jsi neměla důvod ji poslouchat, potřebovala tě nějak nakopnout. Proto si k tobě přizvala na pomoc svou věrnou známou. To ona zapříčinila tu neodolatelnou chuť jíst. Hlavně večer, v pohodlí u televize. Přes den jsi měla nabitý program, muselo se to dohnat. Ale ono je to večer stejně nejlepší, viď? Za nějakou dobu přestalo být té "druhé známé" potřeba a tvé kamarádce nestálo už nic v cestě, mohla se vrátit.

Samozřejmě, že se to na tobě podepsalo! Neodolala jsi, neumíš bojovat... Jediné, na co jsi se zmohla byly nadávky. To ale nepomáhá, víš to, zase tak pitomá nejsi.

Stačilo tě jen postavit před zrcadlo a na váhu. S hrůzou a naštvaná jsi jen přivírala oči.

Staly jste se nerozlučnými.

Na každý všední den jsi vymýšlela jinou lež, věděla jsi moc dobře, jaká slova použít. Během víkendů jsi přežívala ve svém pokoji, ponořená do hudby a svých myšlenek. Jídlo jsi nechtěla a tvé obědy končívaly v popelnicích, kam jsi je donesla, jakmile se naskytla příležitost vytáhnout paty z domu. Nemohla jsi se na tu odpornou zkázu dívat, tak jak by jsi to mohla vůbec jíst?

Bohužel ti v některých chvílích docházela slova a stávalo se, že už tě nenapadaly nové výmluvy, kterými jsi si každodenně zpestřovala dny. Neupadla jsi v zoufalství, naopak, věděla jsi, že na tebe ještě nikdy nezapomněla a vždy ti s ochotou pomohla. Proč by to tedy neudělala příště...

Nejčastěji z tvých úst vycházely věty typu: "Dneska mi není moc dobře," nebo "jedla jsem, než jsem přišla." To, co jsi říkala, to, jak jsi lhala tě občas dohnalo k pláč. Většinou to šlo slyšet, ale tví rodiče věřili jen v důsledky tvého dalšího špatného dne.

Tak to ale nebylo, ty jsi plakala usedavě, volala o pomoc, nikdo na ni však neodpovídal.

Nechtěla jsi pomoc rodičů, chtěla jsi ji od přátel...

Muselo ti přece dojít, že pro tebe nemíní pohnout ani prstem.

A to tě dostalo.

Tvé přítelkyni se tvá situace přestávala líbit. Přece jsi měla být silná a ne se chovat jako chudinka, která volá po pomoci ostatních. Nemohla jsi být jako dřív! Neměla zapotřebí, aby se do toho míchal někdo jiný, ještě by tě přesvědčil ve správnost svého mínění. Ne, musela vymyslet něco dalšího...

Bez dovolení se vloudila do tvé mysli, smazala všechny šťastné vzpomínky a přesvědčovala tě, že nesmíš ztratit kamarádství, které v ní máš. Přirozeně, nechala jsi se oklamat. Vždyť, nikoho jiného jsi neměla...

I přesto, že jsi chybovala ti dala ještě jednu šanci. Neměla v úmyslu tě potrestat, vychová si tě...a naučí žít nový život.

Často vzpomínáš na ten den, kdy jsi se rozhodla už nic nesníst. To on vše odstartoval. Víš, že bys mohla cestovat a poznávat nové lidi? Jak jsi se toho mohla jen tak vzdát?

Víš vůbec, co děláš? !

Víš, že to, co děláš navždy změní tvůj život?

Opravdu? Víš, že napořád?

Že už napořád místo jídla uvidíš jen sloupce čísel?

Probuď se! Jsi si jistá, že ti tvá přítelkyně tak oddaně pomáhá, jak to na první pohled vypadá?

Vždyť jen pozoruje, jak tvé tělo tleje...

Ne, je tu ona. Je tu přece od toho, aby mě zachránila před falešným světem. Nesmím pochybovat.

Občas nechápu lidi, co jsou kolem mě. Stále křičí, nevěřím, co říkají.

Křičí totiž na mě.

Křičí, abych toho nechala. Čeho?

Křičí, abych jim věřila. Cože? Proč?

Křičí, že to, co dělám, je špatné, že bych mohla umřít...

Ale prosím vás, mám přece ji, je se mnou, po mém boku. Dá mi, co potřebuju.

Mnohokrát jsem se v někom spletla, nechci opakování, chci začít znovu. A jedině s ní. Jsme obě stejné, němé, na pohled tiché. Vím, že mě miluje.

Nic nebrání tomu, abych nemohla cítit totéž...

Opětovně si stoupáš před zrcadlo, mačkáš si břicho, bušíš do něj a nechápeš to. Co jsi zase zkazila? Vždyť posloucháš... Na chvíli přemýšlíš, jestli to není marné...

Ne! Neboj, brzy přijde a poradí ti, co dělat. Ubezpečí tě, že takhle to nebude pořád, bude to jen a jen lepší. Ale musíš jít dál a poslouchat. Když to uděláš, splní ti tvé přání.

Jednou se může stát, že se na své "protější já" už nebudeš moci ani podívat, že nesneseš svůj odraz. Odraz tlusté holky se slabou vůlí. Můžeš jej rozbít. Nesmíš to ovšem dělat často, stálo by to moc peněz a ty máš přece na své prášky, které tě, spolu s ní, provázejí strastmi života. Taky bys musela sbírat střepy.

Tobě to nevadí? Ach tak, tvá kamarádka už tě naučila i relaxovat...

Věř mi, že tě naučí mnohé, ale dej pozor na její zlobu. Nesnaž se ji oklamat a nepodváděj! Umí být opravdu zlá a tresty jsou kruté...

Zavede tě do koupelny, podlomí ti nohy, poručí strčit hlavu do záchodové mísy, ze které tě neuvolní, dokud jí nepřesvědčíš o její plnosti. Tvé prsty by nasměrovala do tvých úst a ty jimi sahala až na hrtanovou příklopku. Z očí by ti vyhrkly slzy, začala se dávit, chvílemi i dusit... Ovšem u ní smilování nečekej, v těchto chvílích jí jde jen o to, ukázat ti její nadřazenost a že jsi jen její malá neschopná holčička.

Chce ti tak dát najevo svou lásku, učí tě být, vyrovnat se s porážkou a plnit tresty. Poslechni ji a už nikdy nebudeš potřebovat nikoho jiného.

Učí tě být tvou drogou.

U záchodu by tě nechala klečet nejméně 15 minut, než by tě pustila pryč. Začátky jsou těžké, možná ti pomůže teplá voda se solí.

Nedovolí ti ulevit si prášky, když ji podvedeš. Nemá to v povaze, je to příliš pohodlné, máš přece trpět, pykat za své chyby. Je také samozřejmé, že je nesmíš brát pořád, zabilo by tě to. A ona s tebou má větší plány.

Často slýchávám jak mi to sluší, jak jsem pěkně zhubla. Občas vídám závistivé pohledy některých svých přítelkyň, které by měli tuku na rozdávání. Ale moc jim nevěřím, ještě to není ono..., ještě kousek...

I tak mě to však těší a na moment, kratičkou chvíli jsem šťastná. Jenomže v noci už mě nikdo plakat a sténat bolestí z křečí břicha neslyší. Přesto, že v těchto časech nejsem sama, jsem to já, kdo nechá svou ruku vést celé tělo směrem do koupelny k žiletkám. Je to ona, kdo mě povzbuzuje, v duchu slyším její hlas, má kamarádka je zpět a chce mě naučit nové relaxaci... Nabádá mě, že jen tohle je jediné řešení mého trápení, to i fyzického.

Sedáš si na zem, hraješ si s ostrými hranami. Občas se řízneš, ale krev bez okolků slízneš, otřeš, či si jí potřeš obličej.

Když tě hra přestává bavit, tvou ruku už nic nedrží. Vší silou ji zabodneš do své pravice a sleduješ rychle vytékající krev. Potíráš si jí tvář a při zasychání na ní vytváří pomyslnou masku. Zkoušíš se šklebit, otevírat pusu, ale všechno je takové..., seschlé.

Jednou ji budeš muset smýt. Nechceš, protože jsi si právě uvědomila svou pravou tvář.

Ano, to jsi fakt ty a tvůj život.

A ty ho prožíváš takhle.

Tohle jsi ty.

Ujisti se ale, chceš opravdu žít takhle? Chceš? ! Nemůžeš ! Sobče !

Ale já chci ! Doma mě nic nedrží, všichni jednou umřeme a já rodičům jen přidávám starosti.

Přestávám mít důvod tady být. Tím víc proto, že čím déle tu jsem, tím více ubližuju...

Hra s žiletkami tě povzbudila, opatrně si vodou umýváš obličej a na umyvadlo dopadají červené kapky. Zítra tě čeká další obtížná zkouška, tvá kamarádka má přece narozeniny a pozvala tě na pizzu... Snad ji neodmítneš? !

Raději si vezmi žiletky s sebou.

Málem jsem zapomněla. Projímadla taktéž.

Uvědomuješ si konečně, co se vlastně stalo? Pamatuješ na její vlídná slova? Na

pomocnou ruku, co ti nabídla? Víš, že jsi jí ji podala a ona tě stáhla celou? Na nic nečekala, vše měla dopředu promyšlené. Je více takových, jakou jsi ty.

Nevymaníš se jí, víš, většina lidí to nedokáže a já nevěřím v tvou výjimečnost.

I když není tvým šéfem, jsi už navždy její podřízenou a i přesto, že je ti dovoleno odejít, neuděláš to.

Lidi kolem tebe věří. Trpí, ovšemže pro tebe.

Ale rozluč se s nimi, prokaž jim alespoň poslední krásné sbohem.

Neví, že nemá cenu již o ničem hovořit. Neví, že bys to nezvládla.

Opět by jsi do toho spadla a tvrdě za svou chybu zaplatila.

Ty sama to víš nejlépe...Jsi přesvědčena, že ničí pomoc už potřeba nebude.

Tvá kamarádka anorexie se o to postará.

takove emo:) ale nice

tohle je tipickej KYČ co ma každa a klukum se nelíbí
KYYČ
tohle je nice

jako hezky.. ale kdo by chtěl čokla na zadech:D
slušne
nice
nice
fujky to oko to je moc
sladkee rada hvězdičky
klasnee